Napsali o nás

Čeněk a jeho diplomka

Čeněk Maléř svou diplomovou práci s názvem Obnova železniční trati Kamenický Šenov – Kamenický Šenov horní nádraží, v podstatě technickou studii prověřující možnosti obnovy provozu na této trati, zpracovával v letech 2018 a 2019. Vzorem pro zpracování práce z hlediska jejího konceptu mu byla podobná studie týkající se obnovy trati Hrušovany u Brna – Židlochovice, jejíž výsledky byly prezentovány ve Vědeckotechnickém sborníku ČD v roce 2014 a na níž se podílel Ústav dopravních systémů. K tématu diplomové práce dala impuls společnost KŽC Doprava, s.r.o., u níž tehdy pracoval brigádně jako průvodčí a která provozuje regionální dráhu Česká Kamenice – Kamenický Šenov (jakožto provozovatel dráhy i dopravce). Zároveň je KŽC vlastníkem dráhy, a to včetně neprovozovaného úseku z Kamenického Šenova k bývalé stanici Kamenický Šenov horní nádraží.

Co jej vlastně k tomuto neobvyklému tématu přivedlo? „Nápad k využití tématu obnovy železniční trati jsem vlastně dostal přímo v Kamenickém Šenově, když jsem se tamtéž čas od času vyskytoval jako průvodčí ve vlacích z České Kamenice a o historii trati se začal zajímat. Myšlenka obnovy železniční trati ze stávající stanice Kamenický Šenov k Panské skále, známému turistickému cíli v horní části města Kamenický Šenov, existuje již od 90. let a dlouhodobě ji udržuje i KŽC. Řešený úsek je dlouhý cca 4,5 km, jedná se o trať postavenou jako zemí garantovanou místní dráhu v roce 1903, provoz na ní byl zastaven v roce 1979. Cílem práce bylo dát této myšlence rámec, stanovit možné provozní využití obnovené trati, analyzovat současný stav někdejší trati a navrhnout možnosti její obnovy vč. orientačního vyčíslení nákladů na realizaci“, říká Čeněk Maléř.

Práci je koncipována takto: První část se věnuje účelu obnovy železniční trati vč. návrhu provozního konceptu, druhá pak předkládá vlastní technickému řešení. „V první části jsem tedy analyzoval historické souvislosti, vztahy v území včetně těch dopravních a návaznost projektu na nástroje územního plánování. V rámci analytické části jsem také vypracoval průzkum prováděný formou dotazníkového šetření, kdy respondenty byli cestující ve vlacích z České Kamenice do Kamenického Šenova a cílem bylo analyzovat zdroje a cíle přepravních vztahů, které respondenti realizovali“, dodává Čeněk Maléř“. Na základě výstupů analytické části je navržený provozní koncept na trati s využitím programu FBS (Fahrplan Bearbeitung System), který má ČVUT FD dispozici, a ve kterém je možné modelovat železniční provoz na definované infrastruktuře s definovanými vozidly. Na základě tohoto provozního konceptu bylo následně zpracované technické řešení.

Ukázka návrhu nákresného jízdního řádu pro navržený provozní koncept.

Již v počátku tvorby diplomové práce bylo nutné se vypořádat se získáním podkladů k dnes již neexistující trati. Čeněk Maléř vysvětluj: “Již k vytvoření provozního modelu a následně pro zpracování technického řešení jsem pochopitelně potřeboval popis řešeného úseku. Ten se mi nakonec podařilo získat z archivu, což byl klíčový moment ke zdárnému dokončení práce s relevantním výsledkem. V Národním archivu v Praze se mi podařilo dohledat historickou dokumentaci k trati, a to dokumentaci z technicko-policejní zkoušky trati v roce 1903, která obsahovala pro mě klíčové dokumenty – podélný profil trati a seznam sklonových a směrových prvků trasy. S těmito dokumenty v ruce jsem následně 4,5 km dlouhý úsek fyzicky prošel, abych revidoval stav tělesa dráhy i existenci staveb železničního spodku a ujistil se, že na trati nedošlo během jejího provozu k žádným zásadním stavebním změnám.“


Při získávání podkladů pro zpracování své práce se náš student stal oficiálně badatelem v Národním archivu. Na druhé fotografii je titulní strana podélného profilu historické dokumentace z techniko-policejní zkoušky dráhy z roku 1903.

Na základě těchto materiálů i fyzické prohlídky tělesa dráhy pak Čeněk Maléř navrhuje technické řešení obnovy železniční trati včetně čtyř variant ukončení obnovovaného úseku, u kterýchm, na základě Sborníku ministerstva dopravy pro oceňování staveb ve stupni studie proveditelnosti, rámcově vypočítává náklady na realizaci projektu.

Ukázka návrhu technického řešení – varianta koncové dopravny na obnovovaném úseku trati.

Po dokončení díla, uložení do KOSu, vytištění a svázání zbývalo již „jen“ diplomovou práci obhájit. Úspěšná obhajoba u komise SZZ pro železniční infrastrukturu a provoz proběhla v lednu 2019.  Tím však příběh práce nekončí. Více opět vysvětluje sám autor: „K mé velké radosti však práce nebyla jen založena v archivu a zveřejněna na webu univerzity, ale její příběh pokračoval. Nejprve byla práci udělena pochvala děkana fakulty za její zpracování. Následně byla práce oceněna ve studentské sekci soutěže Česká dopravní stavba, a to Cenou rektora ČVUT v Praze. Co je však nejdůležitější, práce se nakonec dostala i za hranice akademického světa. Díky aktivitě KŽC byla práce, jakožto relevantní podklad pro následné rozhodování ohledně budoucnosti řešené trati, předána s úpravami Libereckému kraji.“

A jak to bylo s Čeňkem Maléřem dál? Zůstal věrný tématu, jež bylo náplní jeho diplomové práce? Kam zamířily vaše kroky po získání inženýrského titulu? „Téma železnice v Kamenickém Šenově se nakonec stalo i součástí mého profesního života“, reaguje Čeněk Maléř, „ po profesní etapě v organizaci ROPID jsem se nakonec věnovat na plno železnici, která je mi blízká celý život. V současné době pracuji právě u KŽC Doprava, s.r.o., kde jsem se postupně stal vlastně hlavním „styčným důstojníkem“ pro věci týkající se trati Česká Kamenice – Kamenický Šenov. Mimo to mám na starosti řadu provozních záležitostí, od agendy vlakového personálu přes tvorbu výlukových opatření, agendu zvláštních vlaků po zajišťování provozní drogerie a hygienických pomůcek pro cestující i personál.“

A co vlastní téma diplomové práce, jakou zde vidí jeho budoucnost? „Nyní i díky spolupráci se zástupci měst Česká Kamenice a Kamenický Šenov na trati vidím, že téma využití tělesa trati k Panské skále je stále živé, zejména v kontextu existence cyklostezky Varhany, která vede od bývalé stanice Kamenický Šenov horní nádraží po tělese zrušené trati do České Lípy a jíž chybí napojení na Českou Kamenici. Zároveň však musím uznat, že i se stávajícím provozovaným úsekem trati do Kamenického Šenova je spoustu práce, a to nejen z hlediska technických a administrativních záležitostí, ale i z hlediska jeho funkce v regionu a zájmu místních o jeho existenci. Nicméně stále věřím, že adekvátní využití pro existující těleso někdejší železnice je opět provozovaná železniční dopravní cesta.“

Diplomová práce Čeňka Maléře je příkladnou ukázkou kombinace pracovitého studenta se širokým odborným rozhledem a vhodně zvoleného tématu závěrečné práce ve spolupráci s požadavky praxe. Zbývá věřit, že diplomová práce dosáhne svého maximálního možného praktického dopadu – dojde k obnově zrušeného traťového úseku s co nejvyššími možnými kladnými dopady: na samotné město, rozvoj turistického ruchu, snížení zatížení od IAD u Panské skály. Turistická železnice nemusí být jen muzejní (těch je koneckonců v regionech z obou stran hranic několik), ale může naopak nabídnout provoz moderních vozidel, její zázemí může sloužit i vývojovému nebo podnikatelskému využití (koneckonců zájemce o využití prostor stanice v Kamenickém Šenově pro údržbu a opravy železničních vozidel existují už dnes). Čeněk Maléř na závěr dodává: „Rozhodně bych chtěl poděkovat i vedoucím našeho studijního projektu Dopravní obslužnost, díky jejichž vstřícnosti jsme se jako studenti mohli sami spolupodílet na návrhu témata našich závěrečných prací. Věřím, že i díky této skutečnosti jsem měl dostatek energie a odhodlání práci zpracovat s co nejlepším výsledkem. A nesmím zapomenout ani na ostatní členy našeho projektu, spolužačky a spolužáky. Vždyť dobrá parta je to, co člověku dodává chuť pokračovat jít dál a překonávat různé překážky. A ta u nás nikdy nechyběla“

Odjezd vlaku z Kamenického Šenova – zatím jen na jednu stranu, do České Kamenice, výpravčí Čeněk Maléř.

Diplomová práce k nahlédnutí zde:
OBNOVA ŽELEZNIČNÍ TRATI KAMENICKÝ ŠENOV – KAMENICKÝ ŠENOV HORNÍ NÁDRAŽÍ